Villanella o.s.

Minulé akce

2002-2003

Na jaro 2002 si Villanella přichystala repertoár složený převážně z italských tanců, který byl základem k pozdějšímu programu s názvem Appassionato carnevale. Svou premiéru měl 2.3.2002 na Skautském plese v Jablonci nad Nisou. Dvacetiminutové vystoupení plné svižných, žertovných a koketních tanečních hříček, evokující náladu karnevalu v Benátkách, vrcholilo závěrečným rejem masek.

Ani letos jsme nechyběli na akci Velikonoce v galerii, kde jsme divákům představili oblíbené tance z doby Rudolfa II. V květnu jsme se zúčastnili koncertu před libereckou radnicí, který pořádala místní ZUŠ. Naše vystoupení bylo pojato jako malá "ochutnávka" renesančních tanců z celé západní Evropy - tj. tanců italských, francouzských, anglických, ale také španělských a německých. Doprovázela nás hudební skupina Foggy Dew. Dalším hostem byl taneční kroužek Marlot, který pod vedením Vlasty Suchlové působí při ZŠ Lesní v Liberci.

27.7. se konala středověká bitva na velmožském dvorci Wothanburg. Villanella přispěla k doprovodnému programu několika raně gotickými tanci a jeden z našich pánů se dokonce účastnil samotné bojové vřavy. Naštěstí nepadl a vyvázl bez vážnějších zranění.

Jak tráví vznešená společnost dlouhé podzimní večery ? To mohli poznat návštěvníci akce Vánoce v galerii (30.11.2002). Malí i velcí diváci nahlédli do salónu mladého novomanželského páru, který se těší ze společnosti přátel. Znalecky se hodnotilo, zda je lepší víno francouzské nebo uherské, jestli jsou pro ženy přitažlivější ohniví Italové nebo hrdí Španělé, ale především se tančilo. Vždyť právě lahodnou chuť vína opěvuje bujarý tourdion, svižná galliarda Ilare je jako stvořena pro sourozenecké škádlení a pro něžné úsměvy se hodí Pavana Amabile. A je-li panstvo unaveno ? Nevadí! Může se přece občerstvit vybranými lahůdkami a chvíli odpočinku si zpříjemnit poslechem libých písní. Celý program zakončilo Ballo del Fiore, tanec s květinou, která, coby poselkyně lásky, doputovala až do obecenstva.

Svátek svatého Valentýna roku 2003 jsme se rozhodli oslavit v duchu Boccacciově. Vždyť jak se v jeho proslulém Decameronu píše: " Všechny paní a mladíci procházeli se volným krokem sem a tam a všelijak se mezi sebou bavili…tančilo se i mnoho tanců a hrálo se i na různé nástroje." Renesanční ples, pořádaný v koncertním sále ZUŠ Liberec, dal návštěvníkům možnost stát se na dvě hodiny součástí aristokratické společnosti. Kostýmovaní hosté nezůstali pouze diváky na židličkách: mohli si sami vyzkoušet několik jednodušších tanců. Kromě toho shlédli ukázky vrcholného renesančního tanečního umění a osvěžili mysl poslechem dobové hudby a recitace básní italských lyriků jako byli např. Torquato Tasso, Cecco Angiolieri, Gaspara Stampa aj. v podání žáků dramatického oddělení ZUŠ Liberec.

S podobným programem, tj. tancem, recitací, zpěvem a renesanční hudbou se Villanella představila 23.6.2003 v zahradním altánu PKO Liberec v druhé polovině kulturního programu pořádaného Libuší Hájkovou, vedoucí dramatického oddělení liberecké ZUŠ. Taneční repertoár byl vskutku mezinárodní - publikum se seznámilo s tanci italskými, anglickými a francouzskými. Kromě osvědčených a divácky oblíbených tanců jakým je například Propignan Melion-tanec s maskami, se dočkaly premiéry Alta Mentozza a pavany La Gaitte a Elško milá. S radostí můžeme konstatovat, že příjemnou atmosféru nepokazilo ani neplánované stěhování části programu ze zahrady do sálu PKO, které zapříčinilo špatné počasí.

Stejně jako loni vystoupila Villanella i tentokrát v rámci doprovodného programu před letní bitvou na Wothanburgu. (26.7.2003). Za zvuků píšťal a bubínků kapely důvěrně přezdívané "Wothanburští skřekové" jsme absolvovali dvě kratší vystoupení. Jelikož nejstarší zápisy tanečních variací pocházejí až z 15.století, můžeme o skutečné podobě tanců z období o tři až čtyři staletí dříve zjistit jen velmi málo - z vyobrazení nebo z útržkovitých zmínek v písemných památkách. Proto autorka "wothanburských" choreografií, Milena Gabrielová, vycházela z nejstarších známých materiálů - italských a francouzských raně renesančních sbírek - a pak zjednodušovala. Pracovala s variantami základních kroků (simple, double) a s tradičními formami (kruhem a řadou). Výjimku pak tvoří Carmen Vagantum, tanec pro sólové páry, který již nese gotické zabarvení, vyjádřené jednak esovitým prohnutím těla a jednak obsahovou náplní - pán se v rámci dobové kurtoazie dvoří své dámě. Ostatní tance nejsou vůbec náročné, což poznali i diváci, kteří se mohli připojit. Mnohé prvky jsou navíc podobné těm, které známe z lidových tanců, což potvrdil i člen pražského souboru lidových tanců Mateník Ondra Zemánek, který vystupoval coby host Villanelly. Tato podobnost není vůbec náhodná, neboť v období 11.-12.století ještě neexistoval onen propastný rozdíl životního stylu mezi šlechtou a ostatním lidem, jaký známe z vrcholného středověku a novověku. I k této skutečnosti bylo samozřejmě při tvorbě choreografií přihlíženo.

Pro Vánoce v galerii (7.12. 2003), poslední vystoupení tohoto roku, jsme si připravili komponovaný pořad s hudebními a tanečními vstupy, doplněný krátkými dialogy humorného příběhu, nazvaného Slavnost pro Kryštofa Křečka z Wothanburgu. Pan Kryštof je zámožný šlechtic, vynikající společník, zcestovalý muž - zkrátka dokonalý kavalír, ale dosud se neoženil. Jeho přítelkyně se rozhodne vzít záležitost do svých rukou a uspořádá pro pana Kryštofa slavnost, na niž pozve nejen Kryštofova přítele z kavalírských cest, ale především několik půvabných, urozených dam. Při duchaplné konverzaci, poslechu hudby a především při tanci, který pan Kryštof skvěle ovládá, se najde mnoho příležitostí k vzájemnému zalíbení. Kdo ví, zda se nenalezne dívka, k níž bude pan Kryštof pociťovat sympatie více než přátelské … Program s vtipnou pointou se skládá z italských, španělských, francouzských a anglických tanců 16. a počátku 17.století a z téže doby pochází i několik skladeb a písní, které zahrála a zazpívala hudební skupina Al fianco.