Tanečníci


Menu
úvodní strana


Novinky


Nabídka vystoupení

O nás

Fotogalerie

Video

Členové skupiny

Spolupracujeme

Minulé akce

Plánované akce

kontakt



Počítadlo
[CNW:Counter]

Villanella o.s.

Minulé akce

2011 2010 2009 2008 2007 2006 2005 2004 2002 - 2003 1999 - 2001

2010

Masopustní maškary Vesele a rozverně jsme zahájili kulatý rok 2010 - 23.1. na Máslovickém masopustě. Převlečeni za nejrůznější maškary jsme tancovali na návsi, strašili děti i dospělé a nakonec jsme v průvodu masek za vyhrávání místních muzikantů obcházeli jednotlivé domy. Pantátové a paňmaminky nám dávali jako výslužku výdobytky své kuchyně a pak se nechali vytáhnout na valčík nebo polku. I přes silný mráz panovala skvělá nálada a Villanella si tuto veselou akci moc a moc užila.

Po roční pauze se Villanella objevila na dalším, již pátém ročníku soutěže O Jílovské zlato, která se konala 10.4. v Karlínském Spektru na Praze 8. Taneční klání, kterému loni hrozilo vymření, letos pozoruhodně vstalo z mrtvých a zdá se, že se blýská na lepší časy. Největší plus letošního ročníku vidíme bezesporu v počtu přihlášených soutěžících. Naštěstí se neopakoval loňský debakl, kdy počet porotců převyšoval počet zúčastněných skupin. Je potěšitelné, že se v soutěži objevily nové tváře (Arvena, Danza Alegre, Prechty von Bladen) a navrátili se i ostřílení matadoři (Poustevník). Poprvé v historii soutěže mohly změřit své síly rovněž dětské soubory a prostor byl dán také sólistům - jednak v nově vyhlášené párové kategorii, jednak v kvalitně obsazené barokní kategorii.

Buffoni Villanella se letos přestavila ve všech renesančních kategoriích (rekonstrukce, variace, párovky) a v lidovkách.
Jako první byly na pořadu variace - netradičně sloučené gotické i renesanční. Villanella zatančila Pavanu Anglaise a Galliardu Francesca v choreografii Vlaďky Novotné a obsadila s nimi 1.místo.
V párové kategorii se prokázalo, že přezdívku "kombajn Villanella" nenosíme nadarmo. Obsadili jsme kompletní stupně vítězů s italskými balety Alta Mendozza (Julie a Radim), Contentezza d´Amore (Dáda a Radim) a Barriera (Vlaďka a Křeček).
Pro kategorii rekonstrukce si Villanella připravila tance z Arbeauovy Orchesographie: Courante a Les Buffons. Zejména druhý tanec - mečový komický tanec pro dva rytíře a dvě amazonky - nalezl velký divácký ohlas. V této kategorii jsme získali 2.místo.
V poslední kategorii jsme si kladli ambiciózní cíl - vyhrát zlatý pohár, na nějž jsme v lidovkách zatím nedosáhli. Zbraní k vytoužené metě měl být program Lůza v choreografii Fran Párysové. Pět krátkých samostatných tanečních příběhů přibližovalo zábavu lidí na okraji společnosti - žebráků, komediantů, sirotků, cikánek apod. Výkonem, o němž lze dle porotkyně Hanky Tillmanové "těžko psát, to se prostě musí vidět", jsme do naší bohaté sbírky přidali další zlato.

Liberec se kromě úspěchu Villanelly může chlubit i krásným druhým místem dětského souboru Marlot, u nějž porotci ocenili zejména přirozenost a radost z tance.


Villanella na Jílovském zlatě 2010:

Gotické a renesanční scénické variace - 1. místo

Párové renesanční tance - 1., 2. a 3. místo

Renesanční rekonstrukce - 2. místo

Tance z lidového prostředí - 1. místo

Odraz v zrcadle Na první vystoupení v nabité letní sezóně zavítala Villanella 1.5. na Loučeň. Půvabný romantický zámek s rozlehlým parkem je proslulý především desítkou labyrintů, ale také množstvím pořádaných kulturních a společenských akcí. Jednou z nich byl i tradičně oblíbený První máj s Valdštejny, letos stylizovaný do neklidné doby třicetileté války. Přes celý den se na nádvoří odehrávaly historické skeče na téma postavy rodu Valdštejnů, zámkem bloudila Bílá paní Loučeňská a v parku probíhaly líté boje. Villanella pak ukazovala veselejší stránku dějin - zábavu urozené společnosti. Ve třech dvacetiminutových programech předvedla své taneční umění a v Tanečních pro barokní dámy a kavalíry zasvětila do tajů Múzy Terpsichore skupinku odvážných diváků.
Villanella pochopitelně nemohla také chybět v kostýmovaném defilé všech zúčastněných postav. Tímto se ocitla ve vybrané společnosti Zimního krále Friedricha Falckého, Jana Amose Komenského, Polyxeny z Lobkovic a mnoha dalších. Potvrdilo se i mnohokrát prověřené pravidlo - v nouzi potkáš Villanellu. Neboť, když jakýmsi omylem chyběli účinkujícím Valdštejnovi vrazi, zapůjčili si na tuto mordýřskou práci naše chlapce.

Ve skromnější sestavě se Villanella o týden později, v neděli 9.5., ukázala na VII.ročníku festivalu historického tance v prostředí Chvalského zámku v Praze - Horních Počernicích. Nesoutěžní přehlídky pořádané skupinou Iris a společenstvím Molechet se zúčastnila řada souborů s pestrou nabídkou všemožných tanečních stylů. Villanella zastupovala dobu renesance s repertoárem složeným z tanců Villanella, Alta Mendozza, Spagnoletta, Magdalena, Tourdion a Bransles.

Rvačka Na zámku Loučeň se nám líbilo, proto jsme rádi přijali nabídku účinkovat 5.6. na Zámeckém jarmarku. Program, který jsme pro tuto příležitost sestavili, byl přebohatý. Milovníci tance se mohli potěšit pohledem na veselé křepčení venkovského lidu a potom si sami vyzkoušet hbitost svých nožek v Bránlu pradlen. V dalším bloku pak Villanella diváky poučila, kterak správně zacházet s koštětem. Neboť takové koště se dá použít nejen na zametání! A do třetice děvčata z Villanelly ukázala, že nejsou vždy jen křehké květinky. V zámeckém parku se totiž strhla rvačka nafrněných komorných proti cuchtám z kuchyně. A věřte mi, že nešlo o žádné mírné pošťuchování!
Hostujícím účinkujícím ve všech programech byla Hanka Tillmanová, za což jí patří velký dík.

Dalším zámkem, kde se cítíme jako doma, je východočeský Potštejn. Manželé Nováčkovi, nynější majitelé zámku, se neúnavnou prací snaží zámku vrátit bývalou podobu a učinit z něj opět turisticky atraktivní památku. Významným krokem v tomto úsilí byla revitalizace dříve zdevastovaného zámeckého parku. Slavnostní otevření parku se konalo o slunečné sobotě 12.6. a Villanella u toho nemohla chybět. Úderem 14. hodiny vyšel od zámku slavnostní průvod, v němž se představili vlastníci zámku od roku 1479 až po současnost. Villanella ztvárnila družinu hraběte Jana Harbuvala Chamarého. Po slavnostním přestřižení pásky u vchodu začal na pódiu uprostřed parku doprovodný program. Villanella jej obohatila dvěma vstupy barokních tanců, po nichž vždy následovala výuka pro diváky neboli tolik oblíbené Barokní taneční.

Letošní ročník Mezinárodní letní školy staré hudby ve Valticích představil pozoruhodnou novinku Renesanční a barokní hudební večery. Jednalo se o tématické koncerty v prostorách valtického areálu - ve španělské konírně, farním kostele nebo třeba na kolonádě. Čtvrteční večer 8.7. byl věnován tanci. V amfiteátru v zámeckém parku se konalo taneční představení v duchu dvorské renesance, spojené s ochutnávkou vína. Villanella byla oslovena, aby spolu s pražskou skupinou Alla Danza na tomto večeru účinkovala. Každý soubor si připravil šest tanců a na závěr všichni společně zatančili italské baletto Villanella. O hudební doprovod se postarali Robert Hugo a Marek Špelina.

Memento mori 24.7. bylo v hospitalu v Kuksu rušno. Rekonstrukci skutečné události z 26.7.1729 - obsazení Kuksu a zatčení hraběte Šporka uspořádal Vojensko-historický a muzejní spolek Trutnov. Večerní program zahajoval varhanní koncert v kostele Nejsvětější trojice, po něm následovala ukázka barokních tanců, kterou obstarala Villanella. Hlavní atrakcí však byl dramatický vpád císařských vojsk. Vše probíhalo tak, jak popsal hrabě ve svých zápiscích: zatčení hospodského, knihovníka a lehkých děv, ze kterých se posléze vyklubala italská herecká společnost. (Této úlohy se s velkým potěšením zhostila rovněž Villanella.) Vzápětí byl zatčen i sám hrabě. K této příležitosti Villanella zatančila pochmurný Tanec smrti.
A na rozloučenou se těsně před desátou hodinou nad hlavami diváku rozzářil ohňostroj.

Rok s rokem se sešel a Villanella opět zavítala do středočeských Máslovic na Máslovické posvícenské vinobraní, které se konalo v sobotu 11.9. Tanečníci a tanečnice ztvárňovali družinu boha vína a veselí Bakcha (opět jej neodolatelně sehrál Marek Strnad), na jehož počest zakřepčili na návsi několik bránlů. Nechyběla ani výuka jednoduchého tanečku.

Rumburk V sobotu 18.9. pořádaly rumburská Římskokatolická farnost a Město Rumburk v rámci Dnů evropského dědictví již počtrnácté Loretánské slavnosti, coby připomínku dostavby a vysvěcení loretánské kaple Panny Marie 15.9.1707. Překrásná barokní stavba se pyšní titulem nejseverněji položené lorety v Evropě a je celá vybudovaná z pískovce. Návštěvníkům se nabízel bohatý program - vernisáže, zpěv, hudba, pohádky, prohlídky s průvodcem, možnost návštěvy jinak nepřístupných prostor, vědomostní soutěže či výtvarné dílny pro děti. Villanella, která se do Rumburku podívala opět po třech letech, přispěla do programu třemi vystoupeními - dvěma renesančními a jedním barokním. To vše za tónů hudební skupiny Al Fianco. Nechyběla ani tolik oblíbená výuka tance pro diváky. Podle mnoha kladných ohlasů od lidí všech věkových skupin se tančení Villanelly líbilo a její členové si právem pochvalovali příjemnou atmosféru celých slavností.

Některá místa jsou nám asi souzena! Krátce po návratu z valtického kurzu jsme dostali nabídku opět ve Valticích účinkovat a to 2.10. na Valtickém vinobraní. Villanella a  Al Fianco vystoupily na pódiu na náměstí s půlhodinovým programem, v němž nechyběly tématicky laděné tance s poháry, hrozny vína a révovými ratolestmi nebo „renesanční pijácká hymna - Tourdion.“

První prosincový víkend nás čekala hned dvě vystoupení. První se konalo 3.12. v nádherných interiérech děčínského zámku, kde se odehrával Vánoční večírek firmy WEFA – Bohemia. Její zaměstnanci nejprve zhlédli tři veselé renesanční tance a posléze byli do jednoho řadového reje sami zapojeni.

Zcela jiného ražení bylo vystoupení den poté 4.12. v kostele v Nové Vsi nad Nisou, kde naturalizovaný Skot Alistair Edwards zorganizoval netradiční předvánoční akci Adventní koncert jinak aneb barokní podívaná. Ve zhruba dvouhodinovém programu se představili hudebníci, recitátoři, pěvecký sbor, ale také skotský dudák. Villanella dvakrát vystoupila s kratičkým blokem barokních tanců. Největší úspěch měl Branle tančený se snítkami jmelí, které byly po skončení rozdány (pochopitelně s polibkem) přihlížejícím. Teplota v kostele se sice pohybovala kolem nuly, ale vše nám vynahradilo vřelé přijetí od publika.